Archiv TAR (.tar)

POSIX.1-1988 Standardní

Tape Archive (TAR) je všudypřítomný formát pro balení souborů v systémech Unix a Linux, který slučuje více souborů, adresářů a metadat souborového systému do jednoho nekomprimovaného proudu navrženého pro zálohování na magnetickou pásku a distribuci softwaru.

Převést ZIP na TAR

Bezplatný konvertor z ZIP do TAR v prohlížeči. Převeďte soubory okamžitě ve svém zařízení.

Kontrola a metadata

Operační systémy a analyzátory souborů identifikují soubory TAR kontrolou počáteční binární sekvence bajtů:

Vyberte nebo přetáhněte soubory sem

Soukromě - soubory nikdy neopustí vaše zařízení

nebo vložte Ctrl+V
Záruka ochrany soukromí s nulovým přenosem po síti: 0 bajtů odesláno na externí servery. Veškeré zpracování probíhalo lokálně v sandboxu vašeho prohlížeče.

Podpis hlavičky na úrovni bajtů (Magic Bytes)

Operační systémy a analyzátory souborů identifikují soubory TAR kontrolou počáteční binární sekvence bajtů:

HEXADECIMÁLNÍ PODPIS (POSUN 257):

75 73 74 61 72

ASCII REPREZENTACE: ustar

Standardizace: POSIX.1-1988 (ustar) / POSIX.1-2001 (pax)

Technické specifikace

Architektura kontejneruSekvence 512bajtových bloků: 512bajtová hlavička souboru, za ní data zaokrouhlená na 512 bajtů a na konci dva nulové bloky
KompreseNekomprimovaný archivní kontejner (určený k předání do gzipu, bzip2, xz nebo zstd)
Pořadí bajtůŘetězcová pole v osmičkové soustavě; číselná rozšíření v pořadí big-endian
Barevné prostoryNevztahuje se (archivní kontejner)
Kanály a strukturaStrom souborů Unixu, symbolické a pevné odkazy, znaková a bloková zařízení a pojmenované roury FIFO
Max. rozměryLimit 8 GB v klasickém ustar; v moderním formátu PAX prakticky neomezená velikost
PrůhlednostUkládá vybraná metadata souborového systému, například oprávnění a ID vlastníka; zachovaná metadata závisejí na formátu archivu a jeho implementaci.
Streamování a progresivní načítáníSekvenční návrh pro zpracování proudů: lze zapisovat přímo na fyzickou magnetickou pásku

Technická srovnávací matice: TAR vs konkurence

Technický atributTAR (Aktuální)ZIP7ZCPIO
Nativní kompreseŽádná (čistý balicí kontejner)Vestavěná komprese DeflateVestavěná komprese LZMA/LZMA2Žádná (čistý balicí kontejner)
Zachování oprávnění UnixVybrané atributy POSIX, symbolické odkazy, UID/GIDOmezená podpora oprávnění UnixZachovává základní oprávněníVybraná metadata POSIX podporovaná extraktorem
Proudová extrakce (Streaming)Plně proudová extrakce z rour (pipe)Vyžaduje čtení centrálního adresáře na EOFVyžaduje čtení koncové hlavičkyPlně proudová extrakce
Náhodný přístup k souborůmPomalé (lineární sekvenční procházení)Okamžitý (vyhledávání v centrálním adresáři)Mírný (vyhledávání v indexu)Pomalý (lineární sekvenční procházení)

Běžné režimy poškození a příručka pro obnovení v hex

Chyba extrakce: 'tar: Skipping to next header' nebo 'A lone zero block at X'.

Hlavní příčina: Poškozené zarovnání 512bajtových bloků nebo předčasné ukončení proudu.

Obnovení: Extrahujte pomocí 'tar -i' pro ignorování poškozených bloků nebo opravte pomocí nástroje File2File.app Tar Tool.

Bezpečnostní analýza a vektory útoků na parser

Extrahovače formátu TAR musí dezinfikovat cesty k souborům, aby zabránily přepsání libovolných souborů útoky typu directory traversal.

Známé vektory útoků

  • Průchod adresáři typu 'Slip' (např. '../etc/passwd') přepisující kritické systémové soubory během extrakce.
  • Časové podmínky (race conditions) symbolických odkazů vytvářející symbolické odkazy na systémové adresáře následované zápisem souborů.
  • Odepření služby (DoS) prostřednictvím smyček s kruhovými pevnými odkazy.

Doporučené bezpečnostní postupy: Důsledně sanitujte cesty k souborům v archivu a odmítněte jakoukoli položku obsahující odkazy na nadřazený adresář ('..').

Historický vývoj a milníky

2001IEEE POSIX.1-2001 zavádí standard PAX (Portable Archive Interchange), čímž odstraňuje starší omezení velikosti 8 GB.
1988IEEE POSIX standardizuje formát hlavičky 'ustar' (Unix Standard Tar).
1979Představeno v systému Unix verze 7 (V7) od Bell Labs pro zápis stromů souborů na jednotky magnetických pásek.

Klíčové výhody a přednosti

  • TAR dokáže zaznamenat oprávnění Unixu, symbolické odkazy a ID vlastníka. Ověřte, zda je nástroj pro extrakci také obnoví, zejména při rozbalování ve Windows nebo v jiném systému s odlišnými pravidly oprávnění.
  • Návrh zaměřený na proudové zpracování (streaming): lze rozbalit přímo ze síťové roury (pipe) bez nutnosti vyhledávání na konci souboru.
  • Správci balíčků Linuxu a nástroje pro kontejnery často distribuují soubory v archivech TAR, obvykle komprimovaných jako .tar.gz nebo .tar.zst.

Technická omezení a nevýhody

  • Žádná nativní komprese: nekomprimovaný soubor .tar má přibližně stejnou velikost jako celková velikost nezabalených souborů.
  • Náhodný přístup je pomalý: extrakce jednoho souboru uprostřed obrovského archivního souboru vyžaduje procházení archivu od začátku.
  • Starší hlavičky ustar ořezávaly názvy souborů delší než 100 znaků (vyřešeno v moderním formátu PAX/GNU tar).

Zajímavé technické drobnosti

  • Magické bajty 'ustar' se nacházejí na pozici bajtu 257 uvnitř každého 512bajtového bloku hlavičky.
  • Formát TAR byl původně navržen pro fyzické ovládání 9stopých magnetických páskových jednotek s cívkami.
  • Obrazy kontejnerů Docker a OCI jsou doslova vrstvené sady standardních archivů .tar obsahující rozdíly kořenového souborového systému.

Často kladené technické otázky

Proč není můj soubor .tar komprimován?

TAR je pouze archivátor (sdružuje soubory do jednoho souboru) a sám o sobě nekomprimuje. Chcete-li jej zkomprimovat, spárujte jej s gzipem a vytvořte soubor .tar.gz.

Jaký je rozdíl mezi ustar a GNU tar?

Ustar je standard POSIX z roku 1988 s limitem 100 znaků pro názvy souborů, zatímco GNU tar je rozšířený formát podporující neomezenou délku cest a řídké soubory (sparse files).

Jak mohu otevřít soubor .tar ve Windows?

Windows 10 a 11 podporují tar nativně prostřednictvím příkazového řádku („tar -xf file.tar“) nebo jej můžete vizuálně rozbalit pomocí aplikace File2File.app přímo ve vašem webovém prohlížeči.