Virtuální pevný disk (.vhd)
Microsoft StandardníVirtual Hard Disk (VHD) je formát virtuálního disku společnosti Microsoft, představený s aplikací Virtual PC a používaný některými virtualizačními nástroji k ukládání virtuálních disků.
Převést VMDK na VHD
Bezplatný konvertor z VMDK do VHD v prohlížeči. Převeďte soubory okamžitě ve svém zařízení.
Kontrola a metadata
Operační systémy a analyzátory souborů identifikují soubory VHD kontrolou počáteční binární sekvence bajtů:
Podpis hlavičky na úrovni bajtů (Magic Bytes)
Operační systémy a analyzátory souborů identifikují soubory VHD kontrolou počáteční binární sekvence bajtů:
HEXADECIMÁLNÍ PODPIS (POSUN 0):
63 6F 6E 65 63 74 69 78ASCII REPREZENTACE: conectix
Standardizace: Microsoft Virtual Hard Disk Image Format Specification
Technické specifikace
| Architektura kontejneru | 512bajtové zápatí s identifikátorem „conectix“ na konci souboru (u dynamických disků a diferenčních disků se kopie nachází také na začátku) |
| Komprese | Nekomprimovaný; u dynamických disků se bloky alokují řídce |
| Pořadí bajtů | Big-endian zápatí a tabulka alokace bloků (BAT) |
| Barevné prostory | Nevztahuje se (virtuální pevný disk) |
| Kanály a struktura | Úplný virtuální pevný disk: tabulky oddílů MBR/GPT, souborové systémy NTFS/FAT a bloky sektorů |
| Max. rozměry | 2 TiB (přibližně 2,2 TB v desítkovém zápisu), kvůli 32bitovému počtu sektorů ve formátu VHD |
| Průhlednost | Žádná |
| Streamování a progresivní načítání | Přímé mapování sektorů pro virtualizaci operačního systému za běhu |
Technická srovnávací matice: VHD vs konkurence
| Technický atribut | VHD (Aktuální) | VHDX | VMDK | QCOW2 |
|---|---|---|---|---|
| Maximální kapacita | 2 TiB (přibližně 2,2 TB v desítkovém zápisu) | 64 terabajtů | 62 terabajtů | 2 petabajty |
| Nativní připojení ve Windows | 100% nativní (Správa disků) | 100% nativní (Správa disků) | Vyžaduje VMware nebo ovladače | Vyžaduje nástroje třetích stran |
| Magické bajty | conectix (0x63 0x6F 0x6E 0x65...) | vhdxfile | KDMV (0x4B 0x44 0x4D 0x56) | QFIû (0x51 0x46 0x49 0xFB) |
| Odolnost | Střední (žádný žurnál zápisů) | Vysoká (žurnál metadat založený na logu) | Vysoká | Vysoká |
Běžné režimy poškození a příručka pro obnovení v hex
Chyba Správy disků Windows: „Soubor virtuálního disku je poškozen a nelze jej otevřít“.
Hlavní příčina: Chybějící nebo zkrácené 512bajtové zápatí „conectix“ na konci souboru.
Obnovení: Znovu vygenerujte a připojte chybějící zápatí pomocí nástroje File2File.app VHD Tool.
Bezpečnostní analýza a vektory útoků na parser
Analyzátory VHD ve virtualizačních hypervizorech vyhodnocují tabulky alokace bloků (BAT), které musí být ohraničeny, aby se předešlo poškození paměti hostitele.
Známé vektory útoků
- Celočíselné přetečení (integer overflow) během výpočtu offsetu tabulky alokace bloků (BAT).
- Únik z hypervisoru prostřednictvím zápisů do sektorů mimo meze v ovladačích virtuálního úložiště.
- Odepření služby prostřednictvím chybně vytvořených smyček diferenčního řetězce rodiče.
Doporučené bezpečnostní postupy: Nedůvěryhodné soubory VHD připojujte výhradně v režimu jen pro čtení uvnitř izolovaných sandboxů.
Historický vývoj a milníky
Klíčové výhody a přednosti
- Nativní integrace do systému Windows: lze jej připojit přímo jako písmeno fyzické jednotky ve Správě disků Windows.
- Nativní spouštění z VHD (Native VHD Boot): systém Windows lze spustit přímo ze souboru .vhd na fyzickém hardwaru bez hypervizoru.
- Podporuje pevné, dynamicky se rozšiřující (řídké) a diferenční konfigurace disků rodič-potomek.
Technická omezení a nevýhody
- Pevný architektonický limit kapacity 2 terabajtů (u větších disků jej nahradil formát VHDX).
- Náchylné k poškození v případě výpadku napájení během aktualizací tabulky dynamické alokace bloků.
- Postrádá nativní kompresi clusterů, kterou najdete v moderních formátech, jako je QCOW2.
Zajímavé technické drobnosti
- Každý platný soubor VHD obsahuje magické slovo ASCII „conectix“ uvnitř svého 512bajtového zápatí, což připomíná původní společnost, která vynalezla aplikaci Virtual PC.
- U pevného disku VHD je 512bajtové zápatí pouze na konci souboru; u dynamického disku VHD je kopie zápatí umístěna na bajtu 0 jako hlavička.
- Azure podporuje virtuální pevné disky založené na VHD, jeho formáty disků a pracovní postupy se však v průběhu času měnily.
Často kladené technické otázky
Jaký je rozdíl mezi formáty VHD a VHDX?
VHD je starší formát společnosti Microsoft s limitem 2 TB. VHDX podporuje disky až do 64 TB a používá protokol k obnovení některých aktualizací metadat po výpadku napájení; nechrání však všechna data disku před ztrátou nebo poškozením.
Jak mohu připojit soubor VHD ve Windows?
Ve Windows stiskněte klávesy Win+X, otevřete „Správa disků“ (Disk Management), v horní nabídce klikněte na „Akce“ (Action) a vyberte možnost „Připojit VHD“ (Attach VHD), čímž jej připojíte jako diskovou jednotku.
Jak mohu převést VHD na VMDK nebo ISO?
Soubory VHD můžete převádět na formát VMware VMDK, surové obrazy disků nebo soubory ISO přímo pomocí File2File.app ve vašem prohlížeči.
Související konverzní páry pro VHD
Konverze souborů virtuálního disku VMware do formátu Virtual Hard Disk umožňuje spouštět virtuální stroje vytvořené v prostředí VMware Workstation přímo v prostředí Microsoft Hyper-V nebo Windows Virtual PC.
Konverze souboru Virtual Hard Disk do kontejneru VMware Virtual Disk umožňuje virtuálním strojům Microsoft Hyper-V hladce běžet na hypervizorech VMware.